Dvě zdánlivě rozdílné kultury. Dva druhy způsoby bytí a běžného denního života. Indické a české ženy ... Jsme opravdu tak jiné? Jaké máme potřeby, touhy, sny ... Co se můžeme naučit my od Indek a ony od nás? Dávám vše na misku vah a vnímám to propojení a podobnost až do morku kostí. A to doslova. Jsme jedno. Naše podstata je stejná. Člověčí :-). A tak, jako my milujeme své děti, toužíme mít po svém boku muže, dobré živobytí a žít obyčejný hezký život, chtějí to i ony. Jsou skromnější v tom, co potřebují kolem sebe k tomu, aby tento pocit pocítily. Jsou více spirituální, mají v sobě přirozenou pokoru, noblesu a hluboko uloženou víru v Boha, bez ohledu na častost návštěv chrámů. Spokojí se se málem a jejich oči jsou šťastné i přes zevní nepohodlí, ve kterém často žijí. My jsme možná více vzdělané /v průměru populace/, vědomější a umíme strukturovaně a cílevědomě měnit podmínky, ve kterých žijeme. Kde se tedy potkáváme? Co si můžeme navzájem dát? Pojďme to zjistit. Pojďme se propojit. V Česku pracuji s ženami již téměř 15 let. Vedu Školu pánevního dna >>, která není zdaleka jen o cvičení, ale o žití spirutuality skrz 1. čakru,  Muladháru. Místo našich kořenů. O propojení Západu a Východu. A o tom je také náš meditační dům ZáZemí pro ve Váranasí.