pro ty, co nemají, nebo nechtějí mít FB ... a pro případ, že jej jednou nebudeme mí t my :-(

Zdravím vás stále ještě z indického Váranasí ... ze zimy, které jsem se chtěla vyhnout a nakonec v ní zůstala spolu s rodinou a všemi okolo mě. Jak se tady máme a co tvoříme? Slaví se v Indii Vánoce? A proč jsme neodjeli do Goa :-). Děkuji všem přátelům za občasné telefonické propojení s evropským světem, ale upřímně. Mně se nestýská. Nevím, jestli si nekoleduju o nepopulární komentáře a posty, ale já jsem tady doma. Oba se Sunilem se zpět na Prahu moc těšíme, ale tak nějak v klidu. Bude, bude, nebude, nebude. Mnozí víte, že jsme v září 2022 vše prodali, zavřeli své byty, centrum ve Zlíně, pražský ateliér a se dvěmi kurfry se vydali do Sunilova rodného Váránasí. Věty typu "nebylo to jednoduché" jsou asi v tomto kontextu klišé, zejména když ono to jednoduché bylo. Neříkám, že bez organizačních kolizí a emočních zvratů a při své nerozhodnosti mi stále nebylo jasné, zdali si přeci jen nenecháme nějaká zadní kolečka pro případ, že ...

Nenechali

Bylo zajímavé pozorovat, co vše šlo do sběrného dvora, co jsem darovali, prodali ..., kolik beden pracovních výpisků na on-line podnikání nenašlo své místo už nikde a co z našeho života vlastně zůstalo. Cca 20 beden od banánů kuchyně, knih, základního oblečení a peřin :-). Z mého osobího života zůstal jen indický textil, Burdy, věci kolem batiky a podklady pro lektorský kurz Školy pánevního dna :-). Ten mě opravdu baví. Loučení zejména se synem bylo pro moje maminkovské já těžké a pohodové zároveň. Jak kdysi ještě jako malý řekl: Ty se tam stejně jednou odstěhuješ ... Věděl to a se svou nynější přítelkyní nás doufám brzy navštíví :-).

Co tady celé dny děláme? A jak se tady máme? 

Tak převedším až tady, v Indii, se ukázalo proč jsme se sbalili a přesunuli své životy doopravdy a zcela vážně sem. Staré představy a důvody, zejména ty pracovní se rozplynuly a objevily se nové, mnohem, mnohem hlubší. Sunilova rodina jakoby na to celá léta čekala. Nemyslím tím jen finanční výpomoc, která je opravdu značná, ale prostě tak, zkrátka blízkost, vzájemné propojení se, poznávání se. Dorostli, změnili se ... Sunilům bratr se ukázal jako obratný praktik, bez něj by dům jen těžko vzkvétal ... nehledě na jeho úžasnou ajurvédskou kuchyni na míru. Sunil tady našel zase domov a vše je teď tak vyvážené a harmonické, jak jsme snili už dávno. První rodinný výlet /Sárnat a poutní chrám/ ... a tím myslím pro mnohé opravdu první výlet! I když do míst blízkých. Proč? Vraťte se o 100let zpět. Proč naši předci necestovali? Nebylo na to ... 

Náš partnerský vztah dostal naprosto jiný rozměr a pohodu bez nutnosti čehokoliv navíc.

Fungujeme na bazálním režimu dne a práce po kusech ubývá a plyne ... Zhmotňují se sny a představy hluboko zasunuté. Tím hlavním je ášram, meditační dům na břehu Gangy, který jen kvete a všechny ty patálie okolo /ne že nejsou/ nás baví :-). Dokonce tak, že původně plánovaný útěk před Váránáskou zimou do Goa, se taky nekoná. Domov je domov, ač vydržet někdy jen 7 stupňové noci je výzva /tady věsměs nemají topení/. Kdo by si myslel, že Indie je útěk do ezosvěta, tak pro nás ne. Je za námi vidět kus přetvořené hmoty s láskou a k radosti všech okolo nás a nás. Jsme sehraná dvojka, praktici a tvořivci a věřím, že vždy v souladu s duší místa a lidí v něm.

Nebylo a není vše hned jednoduché

První týdny tady v Indii byly extrémně těžké pro moje hvězdné předurčení neviditelnosti, ale víra, že všechno je pro něco ... a bezmezná trpělivost Indů byly cestou ven. Náš stařičký učitel /astrolog, léčitel/ mě vždy rád vidí a já jeho. Brahma současné královské rodiny voní starou Indií, starými tradicemi, hodnotami, které mi jsou vlastní ...
Děkuji a vděk za všechnu jeho duchodní pomoc!

Slunce, revma, ajurvéda, jóga

Dnes jsem po 3 měsících o 11kg lehčí a zase chodím ... cvičím jógu :-). Myslím, že jsem tak úplně nevěřila, ale stalo se nemožné. Procedůry pančakarmy, masáže, ajurvédské léky a denodenní cvičení v počátečních šílených bolestech mi dávaly pevný řád a den za dnem naději, že zase budu "mladá" :-). Rozuměj pohyblivá. Zase si sama obleču svetr, vstanu ze země a sednu si do tureckého sedu. Mnohé z vás jste mě zažily těsně před odletem do Indie již vyučující kurz na židli. Revmatoidní artritida. Autoimunitní onemocnění kloubů, u mě těch velkých /kyčlí, ramen, kolen/. Klasická medicína? Léky, po kterým mi padaly vlasy po hrstích a vyhlídky na kortikoidy, jako jedinou nabídku léčby moderní Evropy roku 2022. Směšné. Náhodné seznámení se s ajurvédským lékařem vyučujím na univerzitě, který celý život pomáhal indickému venkovu k soběstačnosti. Jeho neláska ke globalizace a všemu nadnárodnímu ... je živou vodou na moje představy o světě. Víte, že základ ajurvédy položi Mahátmá Gandí? To on bojoval proti farmaceutickému průmyslu z Aglie a proti patentování bylin "lidem z lesa", jak jim můj lékař říká. 

A zase ta jóga. Jako už tolikrát v životě.
Láska, intimní propojení s ní zase jinudy a zcela zásadně. Chci vůbec žít ještě ve svém životě něco jiného? Proč jsem byla tolik zaneprázdněná, líná, že jsem na ni neměla čas. Stejně jako na mystickou Hindštinu, učení véd a další podstatné věci mého života. Taková ta nostalgie z nápravy svého směru. Znáte to. Když se sladkobolně duše vrací do původních kolejí, nebo spíš toku a jediný úkol je nepřekážet a naslouchat jejímu volání ...

Civilizační detox a Návrat k podstatě

Tolik mě uklidňuje a sytí nakupovat zeleninu na ulici od místních venkovanů, nechat si ušít matraci z čisté bavlny, zajít si na vodu do studny a upéct placky na ohni s místními ženami. Dívat se s nimi do řeky /Gangy/ ... Je něco důležitějšího? Často se tady zamýšlím nad smyslem života, na smyslem evropské civilizace, euroamerické kultury, sleduji válku na Ukrajině a všemožná videa moudrých lidí a vychází mi z toho jedno. Oni tady v Indii žijí víc doopravdy, upřímněji, konzum je přirozeně omezen u většinové střední vrstvy na minimum a jsou šťastnějši, než my! Jsou silní, odolní a pokorní. Toužím s tím splynout a moje ztráty paměti už nevidět jako selhání ... Bytí tady a teď, to se tady v Indii žije dnes a denně. Jinak to tady nejde ...

Točíme videa Tajemství III.

I když máme momentálně zpozdění, videa se pozvolna dostávají mezi ženy, které jdou se mnou dál. Sunil je můj nejlepší režisér a bez něj? Nevím, nevím ... Asi nic :-(. Výběr místa, uklidňování hlavní hrdinky filmu :-). Tak trochu Bollywood v přímém přenosu. Já pak sama vše stříhám, nahrávám, jsem IT na plný úvazek a občas se sebou smlouvám, že dnes do on-lie světa fakt néééééé :-). Chceme se koupat v Ganze, být na indické vesnici s lidmi a nahlížet do podstaty života ve všednostech holýma rukama bez internetu, Facebooku, IG ... Jednou snad ... 

Trávíme čas na indické vesnici

Už jsem s vámi kdysi sdílela naši cestu ... vesnice na břehu Gangy s hliněnými domky, střechy ze slámy, políčky, s vařením na ohni bez elektřiny a plynu ... Chlév je součástí domu a ... Zase jsme se tam vydali a zůstali dýl, než by se dalo vymyslet hlavou.
Už tam čekaly. Tři ženy, z nichž jedna touží po miminku a vhodném cvičení a léčbě, její tchýně mě vítá zpočátku velmi přísně a odměřeně s výčitkou "konečně ses odhodlala přijet?" :-) a poslední žena je mladičká dívka, co si můj příjezd vymodlila ve snech tak živých až těžko uvěřit ... Vesnice nemá dodnes cestu a 90% žen se z ní nikdy nepodívá ven. Muži vyjíždějí za prací častěji. Pozdvižení a tázavé oči ... Co tady ti dva proboha dělají?! Jak to tady našli? To se často ptám i já sama sebe. A tak jsou dny, kdy se stahujeme z dosahu wifin a všelikerých civilizačních vymožeností a čas se zastavuje a plyne jinak a jinudy, než dřív ... 

Utekla před válkou?

A no i ne. 24. února 2022 jsme dosedli na indickou půdu. První telefon od mého syna do Indie byl - mami je válka ...  Náhody nejsou. Ale současný stav světa tady žiju více intenzivně, než v ČR. Líp vidím, líp rozlišuju a pomoc lidem v nouzi rozšiřuju na ty okolo mě a blízko mě. A že jich tady je. Stydím se za naši vládu, za bojovnou a kolonizační politiku ve světě, za cenzuru, lži ... Celé Co-vidí i to válečné období beru jako požehnání a katalyzátor zamýšlení se na věcmi mezi nebem a zemí. Nad smyslem života a dobrými způsoby bytí.

Konečně je to tady. Svět se změní.

Mimochodem Hindustani times a další indická zpravodajství v jejich TV mají mnohem podrobnější válečné zprávy, než jsou ty naše. Ale to je jen okraj celé nerovnováhy pozornosti na nemoci světa. Svět se uzdravuje a uzdraví. 

Novoroční předsevzetí 2023

Prožili jsme tady listopadové Diwali /Svátek Světla/, Vánoce i Nový rok. A víte co? Opravdověji, než v zemi křesťanské, za kterou Čechy považuji. Dostala jsem od Sunilovy rodiny dárky ručně vyrobené, bylinkový čaj, a čokoládu. Na nákupy dárků jak jsme zvyklí nejsou peníze. Ta skromnost byla tak léčivá, jako všechno tady ... A že je Ježíš Šiva, Budha ... o tom tady asi nikdo nepochybuje. Bůh je jen jeden a proroci mají tolik společného. Tři králové našli chlév s Marií v Orientu a tak na to nezapomeňme, až se budeme vymezovat a oddělovat od jiných vír a filozofií. 

Jo a to předsevzetí?
Letos nemáme žádné :-)
Žádný nový projekt :-), což je u mě neobvyklé, žádné plány, ani cíl. Jenom Bytí a bdělou pozornost na to, kam se nese svět.
Pustila jsem snad vše, co šlo a zestručnila svoji existenci na Lásku ke všemu, co mě oživuje, vyživuje a léčí.

A tím je pro mě pro tyto dny v plném významu slova Indie. 

Krásný Nový Rok 2023 všem našim a mým přátelům
Mír, Lásku, Radost, Zdraví, Odvahu
Renata Sahani 

Celý text se připravuje
Byly včetně bramborového salátu, cukroví i ryby z Gangy. S dárky ručně vyrobenými, radostí a oslavami v místním kresťanském kostele ... Já miluju indické bohoslužby, připomínají mi americké kostelní zpěvy, co mají koule, spontanietu a život v každé buňce. Víte, co to je najít v Indii formičky na pracky? A máslo bez soli, tzv. bílé máslo. Na Amazonu jsme koupili malou troubu a náš svět se rozšířil o štrůdl, občas rohlík a zapečené brambory :-).