Pomáháme v Indii

Zapsala Renata, myšlenky dal Sunil ... 
Dělat charitu a dobrovolničit v Indii
je způsob života, je to něco, co je všude kolem a těmito slovy se to často ani nenazývá. Před každým chrámem jsou lidé čekající na dar. O mnoha svátcích se plánovaně a každoročně rozdává poutníkům jídlo, rýže, oblečení ... Je to v Indii běžné a časté. Děje se to na rozdíl od Evropy mnohdy jen tak na ulici i přes různé pomáhající organizace.  Je tolik potřebných! Potřebných lidí, míst, projektů. Zachránit potřebují chrámy, Ganga i ovzduší. Nám je blízké vnímat potřeby žen už proto, že Renata /moje manželka/ s ženami celý život pracuje. Pomoc druhým považujeme za možnost zázraku, možnost proměny nepříznivých okolností na naději. Já o tom vím jako dítě ulice své. Nezjištná pomoc je jakousi druhou šancí s respektem ke karmě, osudu světaběhu, jehož součástí je i služba. Seva. Lidská pomoc pro druhé. 

 

Neděkuj a pošli to dál ...

 

To je věta, kterou se řídíme my Indové. Renata mi vždycky říká, že my vyjadřujeme vděk málo, že málo děkujeme ... Pomoci, které jsme v Indii zrealizovali dříve jen my dva, sami, byly opravdu mnohdy zapomenuté a po čase jakoby nebyly. Možná ano.  Neděkujeme tak často, jako se děkuje u vás. Děkujeme za pomoc Bohu. Lidé jsou prostředníci. Každý pomáhá tam, kde to cítí v srdci. Nelze pomoci celé Indii, my ze třetího světa to víme, žijeme v tom naplno a tak zveme i vás, abyste pomohli jen v rámci svých emočních, energetických a finančních možností, dle své intuice, svědomí a srdce. 

Aktuální

Přispějte na "kadibudku"

Žít mimo město na indickém venkově má své kouzlo i když mnozí mladí se již tlačí do měst, jako u nás před 100 lety ... Pokrok se opakuje každá doba má to své. Tyto ženy postrádají například prostý záchod. Chodí do polí a obávají se tam hadů. Uvítaly by jednoduchou "kadibudku", kde by byly skryty před zraky mužů a v ranních rosách a mrazech by nemusely chodit za tmy daleko za vesnici. Předpokládaná cena septiku je 5.000Kč /15.000Rs/ a vyrobili by mi ji místní machři zedníci. 

Přispějte na Zázemí pro ženy
březen 2022

Renata Sahani
Jedno je jisté. Život se naplánovat nedá a sny a touhy duše si nelze vynutit a ukrást Vesmíru z rukou dřív, než je domodeloval. Vše se děje v čase, který určuje On. A tak se stal malý zázrak a my jsme dostali do správy malý starý ášram na břehu Gangy s letitou tradicí. Místo, které bývalo součástí Rámakrišnova působení zde ve Váranasí. Kálí mendir /kaple/ stojí hned vedle a my s pokorou stojíme ve svém příběhu, jehož cestu netvoříme. Ale konec poezie :-), ve které budu pokračovat až až nám poteče voda a zdi se budou podobat zase zdem ... a zpět k zedníkům, malířům, natěračům a dnes snad už dojde i na květiny a povlečení do pokojíků pro vás milé ženy. Pro ty z vás, které jednou přijedete a setrváte pár dní spolu se mnou Za závojem Váranasí. Kdo byl Rámakrišna a proč Kálí? https://www.youtube.com/watch?v=ASeTSA1mK-4

Dostali jsme do správy dům, který nás "zavolal" už mnohem dřív, než nám  zavolal na WatsApp náš kamarád jedné podzimní neděle do nejhustější Covidové tmy v ČR. Chcete ten dům, kam jste chodili na guruem? Prý ho mají dát vám ... neví se proč. V Indii je běžné, že domy s duší /ášramy/ se neprodávají, ale dávají podle ? ... No prostě jsme zde. V domě, který pamatuje snad i Gándího časy a kde se dodnes změnilo málo. Vystřídal pár majitelů, byl polorozpadlý, zenedbaný a hlavně ... Zemřel mu guru. Nevím kolikátý a nevím ani jeho jméno. Říkalo se mu "ten slepý". O tom, že on viděl mnohem lépe, než vidící víme se Sunilem své ... 

Přispějte na šicí stroje

Pamatujete? I tady bývala doba, kdy mít šicí stroj bylo jmění a hlavně živobytí pro šikovné ženy, které mají chuť tvořit a prodávat své výrobky dál. Šít na děti doma, z ulice se taky vyplatí. Podpořte malou dílnu v Zázemí pro ženy. My jim pomůžeme jejich krásu prodat a zajistit tak do jejich rodin peníze navíc. Kupovat se budou šicí stroje šlapací a jeden stojí cca 6.000Rs /2.000Kč/. Příspěvek i malé dílčí částky potěší nejen šikovné ženy, ale i Vás. Dostante od nich malý symbolický dárek, vlastnoručně ušitý. 

Ilustrační fotgrafie jsou z dílny pro dívky, kde se nejen že učí šít, ale dostávají také materiál /látky/, stravu a mají svou mistrovou, která je zasvěcuje do tajů střihů a postupů. Starší švadleny máme již z minulosti ozkoušené a své řemeslo opravdu umí.

Pozastaveno

Přispějte na věno

Smějete se? Nebyla dávno ta doba, kdy se i v Evropě ženy vdávaly podle výše svého věna. Jenže ne vždy je život ze světského pohledu spravedlivý. I karmické okolnosti se mohou proměňovat díky zázrakům a příběhům o Pepelce v Orientu. V Indii jsou ženy, jejíž osud je na dobré svatbě závislý. Žádná z nich nechce pijana z nesposlehlivé rodiny. A tak se indické rodiny zadlužují na celý život, aby byl ženich jak se patří a svatba jak se patří ... Sňatky jsou předem domlouvané místními dohazovači /u nás dříve "družbou"/, dbá se na astrologii a vnímání duše rodiny i snoubenců. Dcera odchází po svatbě do domu manžela a tam vychovává jejich spoelčné děti a později také také o manželovi rodiče. Tradice. Mají svůj smysl. Žena dává věno, muž dává grunt. 

Sunilovy sestry jsou již vdané, bratr svou ženu také má. Všem se daří dobře, mají krásné zdravé děti ...Ale není tomu tak u všech mladých žen . Stále nevíme, jak nezranit soukromí žen, které by tolik potřebovaly Vaši pomoc. Hledáme způsob, jak umožnit ženám ze sociálně zraněných rodin /úmrtí otce, matky .../ "neporodat se" pod cenu. Nejsou neobvyklé sňatky za staré movité muže jako záchrana finanční rodinné situace. Ale tohle Evropa také pamatuje. Ne každá Indka může žít příběh z Titaniku, anebo naopak se z nechtěného sňatku s mužem z nižšy kasty se vykoupit. Vzít si muže alespoň trochu jejímu srdci milého. Domluvené sňatky respektujeme. Respektujeme indickou tradici i když jsme ji sami našich sňatkem vlasně porušili. 

Přispějte na pohřeb

Morbidní? O touze Indů zemřít a být spálen na kremačních gátech ve Váranasí již bylo napsáno mnoho. Mnozí z nich opouštějí na stáří své domovy a odjíždí "dožít" do Váranasí. Jsou to lidé z celé Indie a jejich cesta vlakem bývá mnohdy jejich první /v Indii není cestování finanční samozřejmostí/ i poslední. Podle majetku putují ve Váranasí buď do k tomu určených domů /ášramů/, anebo na ulici, či do chatrčí podél cest. Jenže být tady není vše. Je třeba zaplatit drahé tvrdé dřevo na kremaci a v lepším případě také zádušní mši /půdžu/. Popel z těla je poté vsypán do Gangy, Velké matky a život dostál svému smyslu. Chudí putují do Gangy spálení napůl, bez "posledního pomazání" a jejich ohořelá těla putují dlouhé kilometry spolu s řekou po prodou dál a dál ... úcta ke smrti je daná dřevem, dřevo penězi. 

Máme ve Váranasí muže, který se problematikou zabývý již pár let. Jeho snem je vybudovat úctyhodný dům čekajích na kremaci a my v tom chceme pomoci alespoň tak, jak dokážeme. Zprostředkováním a odtabuizováním tématu smrti. Nepotřebuji peníze, potřebuji lidi, říká a my bychom mu přáli lidi na stálou spolupráci se zájmem o jeho propjekt. 

Etika daru

Pravdou je, že indické almužny do kelímků žebráků na ulici tam často putují "pro dobrou karmu", dary jsou povrchní a zjištné. Ale čistému vše čisté. Pomoct a pustit, to je naše motto pro věci tak citlivé, jako je dar. 

Život i nás dva s manželkou naučil, že pomáhání musí mít svá pravidla, své počty a etiku a není možné se rozdat nad rámec. Což se nám bohužel v minulosti stalo. Jen pozvolna jsem se učil, že peníze v Evropě nerostou na stromě a že je netisknou bankomaty. Že chleba je v každé zemi o dvou kůrkách a 12 hodinová práce v reastauraci v Palladiu, nebo jako prodavače suvenýrů na Můstku na pomoc, kterou bych si přál v Indii poskytnout nestačí. Jenže nepomožte vlastnímu tátovi, když se octne v nemocnici /najčastější příklad zadlužení indických rodin/, nepomozte bratrovi s domem, když se mu starý bortí a děti potřebuji střechu nad hlavou, alespoň průměrně dobrou školu a hlavně jíst. Dnes v době Co-vidí je situace v Indii katastrofická a velmi vážná. A já tady v Evropě vidím, že někdo může pomoci, jiný ne. 

Oslovuji jen ty z vás, co mohou. A co cítí, že to má být právě v Indii. 

Znám místní prostředí ve Váranasí a mám kolem sebe v Indii přátele, co si poradí s papíry, úřady i razítky. Ale to je vize, sen do budoucna. Nyní pomáháme takto po málu ve věcech, kterým rozumíme a v situacích, které dokážeme odhadnout a mít je alesoň relativně pod kontrolou. 

Děkuji všem, kteří jste dočetli až sem a na stránku Daruj klikli.

Děkuji všem dárcům okamžitým i těm pozdějším. 

Sunil a Renata

Pravidla darů na VaranasiLife

  • Peníze jsou na otevřeném účtu
    Je veřejně k nahlédnutí vybraná částka a také výběry z účtu se dějí pouze s doložením účelu.
  • Výběr komu a jak je z prostředků darů pomoženo je diskutovám a oznámen
    A to v uzavřené FB skupině dárců, pokud tam chtějí být. Jinak e-mailem vždy s předstihem dárcům daru.
  • Každá pomoc je vždy vhodně fotograficky doložena
    S ochranou soukromí jednotlivců a rodin. Zejména ve FB prostředí je fotografie s čitelným obličejem risk a pomoc se odehrává v životních situacích, kterými se lidé /a zejména Indové/ neradi chlubí.
  • Darovat pomoc můžete také pravidelně
    Jistý, opakující se finanční dar je vždy více k užitku, než jednorázová pomoc. Dá se plánovat a myslet dopředu. Děkuji za jakýkoliv pravidelný dar.
  • K poslané částce píšete poznámku DAR
    Potvrzení o Vašem daru do účetnictví dostanete na vyžádání.
  • Dáte nám jasně vědět na co chcete přispět
    Pokud výběr necháte na nás, napíšete nám to taktéž do poznámky k převodu. Dar na libovolný projekt VaranasiLife /vždy je inzerovaný na tomto webu/. Nic jiného, dalšího nepodporujeme a nedotujeme.
  • Jste si vědomí že darem vám nevzniká žádný
    nárok na služby obdarovaných ani naše i když malý dárek z Indie jistě jako pozornost dostanete.
  • Nikdy nepoužujeme dar pro svou vlastní potřebu
    Pro vlastní živobytí. Dary nejsou ani pro naši rodinu. Pokud se taková potřeba vyskytne, bude to jasně vyznačeno a dárce s tím bude srozuměn předem.

Pozastaveno

hledáme na příspěvky vhodný nadační fond

Transparentní účet VaranasiLife

000 00 000 / 2010 Fio banka

Děkuji za jakoukoliv i malou částku, dar. 
Sledovat použití daru budete i Vy a to v neveřejné FB skupině
Seva4VaranasiLife
/účast ve skupině není povinná/

 

Proč nepomáháte dětem? Potřebují to..

Někdy si nás v životě události zavolají. Víme, že máme dělat toto a ne tamto. Má to být přesně tato pomoc.

Pomohla bych děckým oblečením, můžu?

Po letech jsme zjistili, že nejlepší je pomáhat na místě. Cokoliv převážet letadlem, posílat balíky je velmi drahé a navíc evropská móda vyvolává mezi dětmi ve škole i na ulici "neplechu". Nepotřebují naše evropské oblečení, potřebují jejich. Oblečení pro ženy je mimo snad zimní bundy a svetry do indické kultury nepřenosné. A muži jsou kapitola sama pro sebe.

Co dál indické ženy pořebují?

- peníze na porod v porodnici - vyškolit dulu na vesnici - peníze na doktora - peníze na školu pro své děti /zejména holčičky/

Nejsou peníze jen náplast?

Snažíme se jim dát práci, vytvořit dílnu s šicími stroji a zakázkami, které si ony samy často neumí obstarat. Tvoří krásné věci, ale prodej je nad jejich síly.

Nemáte v plánu založit neziskovku?

Ano. Jen čas, finance na právníka ... je toho hodně, co bychom mohli vylepšit.

Ráda bych pomohla na místě, v Indii

Můžete až budeme mít dílnu. Bude potřeba minimální znalost angličtiny.

Čím bych mohla pomoct na místě?

- vyučovat místní ženy angličtinu - učit ženy v dílně šít - pomoct s prodejem jejich rukodělných výrobků pře e-shop do ČR a možná i jinam.

Jak můžeme pomoct indickým rodinám zasaženým Covidem?

A jaké jsou vůbec poměry s náhradama státem? Odpověď: Nemají již kompenzace žádné. Dostali pár peněz na jaře a to ti nejchudší z ulice. Vařilo se pro ně jídlo v ášramech. Nyní i přes šílenou situaci v turistickém Váranasí, kdy lidi stále nemají práci, peníze, děti školné ... vláda na náhrady mzdy nemá. Hotely, restaurace krachují. Stejně tak přišel o práci i můj bratr, který je celý život kuchařem a vařil pro vysokoškoláky v "menze". Živí dvě děti, ženu a starého otce, který již nepracuje. Pomáhám mu, jak můžu, ale nyní nemůžu ani já. My s manželkou už víc nemůžeme.

Nechcete se spojit s nějakou humanitární organizací?

I tyto možnosti jsme zvažovali. Ale je to vše o čase studovat nové. V Indii se nyní pro charitu velmi zpřísnila pravidla a není jen tak vybrat peníze a použít je i kdyby na dobrou věc. Má štěstí, že mám Český živnostenský list a daně platím v ČR. Tím mám dveře otevřené.
15 denní skupinové transformační cesty pro ženy, civilizační detox.

Přijeďte na sólo pobyt, přivezte si skupinu

Máte svou vlastní /jógovou/ skupinu?
Chcete na pár dní přiletět sama? Máme pro vás pokoj, nebo celý dům.

Nakupte si zboží v našem E-shopu

Textilní obrazy, mandaly a jantry
Ručně batikované a zdobené posvátné symboly na malířském plátně.